Březen 2013

11.díl "Na baterky"

20. března 2013 v 16:56 | Juliette |  Povídky
Claudie nevěděla,jak se ten den dostala domů a do postele.Ráno ji,ale došlo že pro ni přijela mamka a odvezla ji domů.
Když se ráno snažila vyhrabat z postele a budík nepříjemně vyzváněl,zazvonil ji telefon.
Nemohla si vzpomenout kam ho položila a posadila se na postel.Jestli ji volá Amy nebo Adele ani s jednou nechce mluvit,vlastně s nikým nechce mluvit.
"Proč volají ráno to snad nepočká do oběda?"křikla na mobil,který očima našla na stole.
Vyhrabal se z postele a popadla mobil.
"Prosim!"
"Dobré ráno slečno"!ozval se naškrobený hlas.
"Dobrý den,co si přejete?"
"Vás slečno Oukonellová".
Claudie se zasmála.
"Ale to bude nějaký omyl".z podezření z uchylné bytosti zavěsila.
Ozvalo se zaklepání na dveře.Vešla mamka a sedala si ke Claudii na postel.
"Zlato".začala.
"To co se stalo dneska a včera..."
"Nechci se o tom bavit,jo?Jsem prostě vyřízená,ale to mi nebrání abych nešla do školy."odsekla a žačala se oblíkat.
"Ty chceš jít do školy???Teď?!!"vyjevila se matka.
"Tak za prvé máš zvrtlou nohu a.."
"Prostě tam půjdu a hotovo,čau".
Popadla tašku a zabouchla za sebou dveře.

10.DÍL "Na baterky"

16. března 2013 v 13:45 | Juliette |  Povídky
"No jasně"odsouhlasila to nevinně Claudie.
"A co s nim tam bude dál?S tou osobou?"
"No tak normálně co dělají modelky."ofrněla se Adele.
"A co jejich rodiny?"
"Coby viděj je asi jen jednou za půl roku".
Claudie jen zírala.
"Prosimtě co tě to tak zajímá?!"otočila se na ní Adele.
"Ale jen..."
"Claudie!!!!"Tebe..tebe našly??!!"vykřikla.
Claudie vrhla letmo ustrašený pohled na Adele.
"Claudie mluv se mnou!"
"JO TAK JO,..nechápu co se to s tebou děje všichni jste z toho úplně zmagořený!!!Já nemám žádnou šanci,tak nechápu co tady vyvádíš!!!"rozzuřila se tak,že si stoupla na zafačovanou nohu a spadla bolestí na zem.
"Sakra!"zaklela a odstrčila Adelinu ruku,která se jí chystala zvednout.
"Nech mě!"
"Claudie proč jsi mi to neřekla dřív?"zeptala se ještě vystrašená z jejího výstupu.
"Co by to řešilo?"
"Mohla bych..."
"Nic bys nemohla a nic ani nemůžeš!"
Tak tam Adele stála s napřaženou rukou nad spadlou Claudií a v duchu ji chtěla profackovat.
"Co budeš dělat,když..když tě vyberou?"pípla.Odstoupíš?"
"To nevím".řekla teď už zdrceně Claudie a rozbrečela se.Byl to pláč,který se sbíral už spoustu týdnů a teď mohl konečně spustit.
"Tak si to rozmysly,vím že tě vybrat nemusí,ale ostatně zítra se to dozvíme...jen aby jsi věděla!"řekla bez kapky soucitu.
S tím se otočila a Claudii,která stále klečela na chodníku se její kamarádka rozplynula v slzách zuřivosti,bezmoci a lítosti...
Zde končí 10.díl a jak to bude pokračovat si můžete tipovat v komentech...dozvíte se to už 18.března...Juliette


9.díl "Na baterky"

14. března 2013 v 12:22 | Juliette deMic |  Povídky
TAK U TOHOHLE DÍLU JSEM SE HODNĚ ROZEPSALA TÁKŽE SI NA TO UDĚLEJTE TROCHU ČASU ;)

"Nic to není jen je to tak trochu zvrtlý"poznamenala lékařka a pustila Claudiinu nohu na podlahu.
"Tak trochu zvrtlý?"vykřikla Claudie překvapeně.
"Jo divim se,že jsi sem vůbec došla a vydržela,většina lidí se ani nezvedne."přitakala a připlácla ji na nohu led.
"A co teď?"zeptala se Claudie.
"Teď?"Dostaneš berle a půjdeš domů a tělocvik nepřipadá v úvahu,jasný?"
"To je jasný."
Lékařka ji odklidila na chodbu a šla pro berle.Claudie tam seděla jak mrzák a přemýšlela jak se dostane domů.Jistě znáte ten pocit totální nudy a čučení do prázdna a přemýšlení nad absurdníma věcma.
A když seděla tak pět minut (kdy lékařku stačila obdařit mnoha neslušnými jmény) zazvonil ji mobil.
V první nanosekundě doufala,že je to Amy,ale display ji rychle přesvědčil že ne.
"Mami?"
"Jo to jo spadla jsem...no na...schodech,jo."
"Jo to by bylo fajn,kdybys pro mě přijela".
"Dobře počkám před školou."
A zavěsila.Nehodlala ani přemýšlet o tom jak to ví,ale měla podezření na Adele.
Také zároveň se přikolébala i lékařka s berlemi.
"Tak co máš odvoz?"zeptala se.
"Jo mám".odpověděla.
"Fajn tak můžeš jít a kdyby to nepřestávalo bolet nebo by to ještě víc nateklo jeďte rovnou do nemocnice."Měj se."
A zavřela za sebou dveře.
Claudie jen polkla a rozkulhala se zpět po schodech dolů.
"To je péče tohleto ani člověku nepomůže nána pitomá,to se tady má radši znovu přerazit."nadávala cestou.
Tak míjela jedno poschodí za druhým až vyšla konečně ven na vzduch.
Sedla si na lavičku a znovu čekala.
Když tak nepřítomně zírala na nejnovější Bugatti,které stálo na protějším chodníku,někdo ji oslovil.otočila
"Takže je to stejně zlomený,co?"
Claudie se otočila a stála tam Adele jako vždycky ve své zelené a s knihou v ruce.
"Ne jen "tak trochu zvrtlé" podle naší "velmi milé a ochotné" lékařky."odpověděla posměšně.
"Jistě".zasmála se Adele na souhlas a sedla si vedle ní.
"Tak co ten tvůj problém s písemkou?"
"Žádný problém to nebyl,ale nejvtipnější na tom bylo,že tam byla taky Vanessa."
Claudie spozorněla její nenávist k této osobě nebyla neznámá.
"A co se dělo?"
"No učitel jí musel dát poznámku,protože celou dobu krafala o tom jak už se zítra dozvíme koho ta..Perleťová limuzína vybrala"!
"Už zítra!?"vykvikla Claudie.
"Joo už zítra se zbavíme některé osoby."konstatovala suše Adele.
"Agentura si tu dotyčnou osobu odveze z krásně prosluněného San Francisca do novodobého a moderního New Yorku s vysokými nároky.A tam bude bydlet v bytě v nejluxusnější čtvrti s přítelkyní,kterou si bude moci vzít s sebou.Což mně příjde jako dobrý nápad i když ostatní se mi vůbec nelibí!"dodala.
Claudie jen vykulila oči.
"A může se ten člověk odvolat z toho výběrovýhho řízení?"zeptala se.
"Jo může,ale která koza by to udělala"ušklíbla se.